Ještě jedno slovo a nepřežiješ 1

23. ledna 2012 v 1:25 | Narushi |  Ještě jedno slovo a nepřežiješ
Kapitola první.



Tiché kroky ve stínu továrny. Nabité zbraně letmo zářící v měsíčním svitu zvenčí. Těžké oděvy a pot stékající po spáncích. Naprostá soustředěnost a promyšlené postupování vpřed. Pár nezřetelných pohledů mezi sebou a kývnutí. Blížili se ke svému cíli, a ačkoliv byli vskutku obtěžkáni, pohybovali se s tichostí lovící šelmy. Dva prsty schované do kožených rukavic se zvedly a pokynuly vpřed.
"Saii.." tiše zašeptal ke svému parťákovi, který kývnul a nenápadně se dostal k nepříteli z druhé strany, zatímco Naruto se plížil původním směrem. Měli jeden pokus, jednu možnost, jeden zásah, aby akce byla úspěšná, a tak dlouhou chvíli stáli téměř na metr od nepřítele, schovaní ve stínech továrny a posunky se domlouvali. Naruto příkře a vztekle máchal rukama Saiovým směrem a současně kroutil hlavou v nesouhlas, zatímco se Sai s mrtvolně bezcitným úsměvem vydal do akce. Jen tichý povzdech vyšel z úst blonďatého muže, než se oba objevili v němém měsíčním svitu, se zbraněmi namířenými ke zločinci.
Hektická chvilka, kdy zločinci došlo, že je právě stíhán, se v mžiku změnila v chaos.
Kulka ze zbraně ráže devět si provrtala cestu skrz měkké, jen oděvem chráněné maso. Dva výstřely z obyčejného revolveru prošpikovaly část těla, jakoby to byl jen papírový terč. Hlasité zařvání se přidalo do náhlé zběsilé palby, kterou evokovalo právě první unáhlené střílení. Vzduchem se linul trpký zápach krve smíchané s olovem, rostoucí hladina zoufalství se projevila až s momentem, co vrah padl mrtvý k zemi. Druhé tělo se pomalu, lenivě svezlo po stěně obrovského stroje na kolena. Tlumené syknutí se prodralo skrze zuby elegantního policisty. Naruto se rozeběhl ke svému zraněnému partnerovi a na dva kroky od něj odhodil svou M-16ku, aby posléze poklekl a zběsile zaklel.
"Kurva kurva! Saii, ty debile, kams' to koupil?!"
"O-ohledej podezřelého." Zahuhlal chladným, nic neříkajícím tónem Sai, jen těžkost jeho slov prozrazovala jeho zranění.
"Neblbni, musím tě ošetřit!" Zkušenými prsty zabloudil k jeho zipu a rozepl mu policejní bundu.
"Je to jen škrábnutí." Hlesl černovlasý, zatímco se snažil opětovně zvednout na nohy a dokončit práci zadanou velitelem, ovšem Naruto byl silnější a přitlačil ho zpět ke stěně, aby prohlédl jeho zranění.
"Musí se to ošetřit!" přikázal tvrdošíjně a zatápal v brašničkách ověšených kolem pasu po desinfekci a provizorním obvazu.
"Je to čistej průstřel, ale bude se to muset asi zašít." Zhodnotil ránu blonďatý muž a započal s prací.
"Ach, dávej pozor, přece." Sai měl na tváři ten svůj bezcitný mrtvý poloúsměv, který Naruta tak ničemně dováděl k naprostému šílenství. Nebylo divu, že mu ránu ošetřoval bez sebemenšího slitování. Tvrdě přitlačil polštářek nasáklý desinfekcí na ránu a začal mu ji kolem paže omotávat obvazem, když byl u konce, zuby rozpůlil poslední kus a zavázal.
"Mazej do auta, sakra!" Osočil se na Saie nepříjemně Naruto a mezitím se zvedl a došel k již mrtvému zločinci.
"Hm, tuhle práci jsme asi posrali." Gládou zlehka ťuknul do mrtvého těla a v náprsí kapse zapátral po telefonu. Vytočil číslo a na pár chvil se továrna zahalila do úplného ticha. Telefonát byl krátký, spěšný a sotva srozumitelný, během několika dalších minut se z dálky ozvaly policejní sirény, ohlášení toho, že bylo na čase zmizet a nechat to na ostatních.
"Jdeme, Saii." Pronesl Naruto neklidně, sebral obě zbraně, dal si je na obě ramena a rychlými kroky se rozešel z továrny ven ke svému autu. Sai, který předtím neuposlechl, se nyní beze slova přidal k Narutovi a následoval jej ven, zdravou rukou si přidržoval obvázanou ránu na nemocné.
"Naruto-san?" Ozvala se žena s plavými, dlouhými vlasy staženými do perfektního drdolu.
"Uvnitř je spousta stop k zajištění," začal promlouvat k Ino "a jedna mrtvola. Chce to koronera." Dořekl s nepěkným úšklebkem a kývl na ní. Její jemný úsměv jí zamrzl na tváři, kývla mu zpět.
"Shikamaru, Choji, zajistěte stopy." Přikázala svým spolupracovníkům a zamířila do temna továrny.
Naruto naházel zajištěné zbraně ledabyle do kufru auta a posadil se na místo řidiče, zatímco se Sai mlčky usadil vedle. Nastartoval motor a vyjel do počínajícího svítání.
"My ho ale neměli zabít."
"Já vím!" Zahřměl Naruto úsečným tónem, auto se hnalo po prázdných silnicích nepřiměřenou rychlostí směrem k vojenské nemocnici.
"Tak proč jsi…"
"Drž hubu, jo?" možná to bylo něco podobného žádosti, neboť Sai se akorát ušklíbl, ale dál již mlčel. Dorazili k zapadlé nemocnici, stroze osvětlená ulice je halila pod kabát temnoty, tiše kráčeli po chodníku vedoucím k budově, která vyhlížela spíš jako vězení, než nemocnice.
"Šéfka bude nasraná," zamumlal v nemocniční chodbě, v níž se linul odporný zápach sterility a léků, otočil přitom svůj modrý pohled směrem k Saiovi.
"Nebylo to mé pochybení." Pronesl v odpověď Sai a pousmál se Narutovým směrem, to blonďáka donutilo zastavit a nevěřícně na toho namyšleného parchanta pohlédnout.
"To má bejt vtip, nebo co?! Kdybys tam tak nenalít, nic z toho-" ale jeho běsnění bylo přerušeno Saiovým klidným tónem.
"Nejsi v žádném westernu, Naruto. A já nejsem tvůj milenec, abys mě zachraňoval."
"Tohle je pr-"
"Ne, Naruto, to je můj obličej, chceš snad ukázat mou prdel?"
"Ty buzerante zasranej!" teď byl na řadě Naruto, svými mohutnými pažemi jej chytil a přimáčkl na zeď, nevnímaje partnerovo syknutí bolesti. I přes všechno nepohodlí však jeho tvář brázdil ten mrtvolně prázdný úsměšek. Prsty bezmyšlenkovitě omotal kolem jeho krku a zmáčkl, aby mu znepřístupnil přívod kyslíku do plic.
"Copak? Uhodil jsem hřebík na hlavičku?" zasípal ztěžkle Sai, když pohlédl do tváře rozběsněného kolegy, po těchto slovech se však sevření ještě zesílilo a Narutova zuřivá část převzala kontrolu nad ním samým.
"Nejradši bych tě zabil!" Přitáhl si ho k sobě a vzápětí s ním praštil o zeď, konečně povolil stisk jeho ruky a plivl Saiovi k nohám.
"Jsi odpornej."
"A ty zrůda, Naruto, oba to víme."
Shlížel na něj s opovržením a v očích mu plála čirá nenávist, zakroutil pomalu hlavou a zúžil oči.
"Sakuro!" Zavolal do chodby a vyčkal, až dívka se žvýkačkově růžovými vlasy nevyšla z doktorského pokoje.
"Kdo to tady řve- ach proboha, co se stalo?" Její neústupný tón se změnil hned, jakmile spatřila výraz v kolegově tváři.
"Postarej se tady o Saie, v akci to koupil." Vysvětlil jen Naruto, otočil se na podpatku své kanady a rozešel se chodbou pryč. Zaslechl jen tlumenou konverzaci těch dvou, než vyšel ven do chladného svítání. Slunce se pomalu šplhalo výš a svými paprsky ničilo poslední zbytky jarní mlhy. Ani symfonie okolních ptáků Naruta neuklidnila, ani svěží vánek, který mu zlehka narážel do rozpálených tváří. Rázným krokem proto došel ke svému autu a nasedl, pustil rádio a chvíli jen tak mlčky seděl, motor již nastartovaný.
Naladil si CD starých rockových balad a rozjel se do svého bytu na konci města. Teprve na cestě zpět, s každým dalším metrem dál od Saie, se za volantem mírně rozpohyboval do hrající hudby a samozřejmě neopomněl posléze přidat i svůj zpěv, v němž Naruto nebyl špatný, ale přiznejme si, zrovna dvakrát nevynikal.
"Oh please, don't cry, you liar!" Zanotoval si, jedno mu šlo vždy nejlépe, rychle se dostat do dobré nálady, ačkoliv mu Sai stále zůstával ležet v žaludku.
Jakmile dorazil domů, zaparkoval auto a obě zbraně vyjmul z kufru, rozešel se k výtahu, aby posléze vyjel až do střešního patra, kde měl svůj byt. Bylo to sice jen šestipatrový dům, výhled ze střechy měl přesto krásný. Jen co otevřel dveře od bytu, odhodil zbraně na prostorný botník, kde se místo klíčů povaloval i pár náhradních rukavic a nemravný časopis. Cestou ke koupelně ze sebe shodil většinu oděvu a zanedlouho už se ozýval známý šum vody ze sprchy. Byl utahaný a stále ještě uvnitř rozčilený na Saie, proto po osvěžující sprše ihned zalehl do obrovské postele, která by se dala nazvat letištěm, a během několika okamžiků usnul.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 paní archivová paní archivová | Web | 23. ledna 2012 v 7:43 | Reagovat

Ten název je epesní ^^ Je těžké tohle komentovat, když už mi byl "předkrm" podán a já už většinu věcí zhodnotila podle svých schopností, ale znovu chci říct, že je tu úžasná, nechutná a nenávistná chemie mezi Saiem a Narutem. Saie jsi vystihla perfektně; po pravdě bych si zatraceně přála ho umět takhle popsat. Narů podle mě funguje taky dost dobře, přestože jsem nejdřív měla maličko pochyby. Akce. Ta byla báječná. Tvrdá, krvavá, zpocená, zmařená. Tak to má být *mne si ručičky a perverzně se zubí* Koukej si dát na tohle odkaz na daily-slash!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama